Včelařská konference

Největší koncentrace spor moru je ve včelím díle, ve starých souších
(nepočítáme li samotné příškvary). Jako hlavní preventivní opatření tedy
vidím v nastavení metodiky ošetřování včel tak, aby docházelo k co největší
obměně díla. Spory moru se také ve vysokých koncentracích dostávají do
medu. Člověku to v medu nevadí, ale včely by neměly být krmeny medem
neznámého původu, aby jste si tam mor nezavlekl přes krmení. Z toho co
píšete, určitě platí desinfekce staršího vybavení. Úly se hodí opálit, nebo
parafinovat.

A to s tím rojem považuji spíše za fámu. Jedno z opatření, které se
doporučuje dělat při napadení morem je přemetení na mezistěny, nebo
smetenec (pokud nepoužíváte mezistěny), čímž vlastně uděláte takový umělý
roj.

Honza

2017-02-10 9:49 GMT+01:00 R. Polášek <e-mail/=/nezadan>:

> "Zdravím, nedávno jsem se rozhodl zabývat včelařením. Tak si projíždím
> různé problémy a narazil jsem na tak zvaný "včelí mor", a zajímá mě jedna
> otázka: Jak zařídit prevenci?!? Po zadání této otázky do googlu, jsem
> nalezl stránku: http://vcelimor.cz, jaký je váš názor? Rady? Tipy?? Budu
> vděčný za všechny rady!"
> Rady jsou v podstatě dvě. První Nebrat v rámci úspor financí úly a další
> vybavení z podezřelého neověřitelného zdroje. Například typu" No, to je
> tady po dědovi, ten v tom včelařil a potom k konci mu to nějak nešlo a tak
> než zemřel, s tím přestal, dám ti to levně za stovku a odvoz, třicet let
> mně to na zahradě (stodole, půdě) překáží "
> Když úly a použité včelařké vybavení, tak zásadně od včelaře, který stále
> ještě a dobře včelaří nebo aspoň od dobrého známého ve stejné nebo sousední
> ZO. Žádný anonym kdovíodkud po internetu. A co se dá u takového vybavení
> oškrábat, očistit, znova natřít, nečistoty spálit, tak to udělat. Kovové a
> podobné pomůcky desinfikovat teplotou aspoň 150 st C.
> Druhá rada je potom udržovat zdravé odolné včely. Pozor nesouvisí to s
> pojmem "včely s maximálním výnosem medu", likvidovat včas nemocné slabochy,
> rozchovávat jen zdravé, udržovat čistotu a pořádek. Zdravé včely totiž umí
> nákazovému tlaku - přiměřenému množství spor moru přinášeného běžným
> kontaktem mezi včelami v blízkosti nákazy odolávat a akutní mor plodu tak
> nepropukne.
> Ostatní je na štěstí. Jestli se v doletu včel neusídlí v dutině stromu roj
> s morem plodu nebo jestli to nepropukne u souseda včelaře, který to nechá
> tak atd. Takže v podletí včelstva z okolí nakažené včelstvo vyloupí a
> akutní mor plodu propukne i u nich.
>



--
Jan Kuřík

RP:
likvidovat včas nemocné slabochy, ...

---------------

Čistě akademicky co si pod tím představit?

Přidat oddělek, nebo spálit?

Karel

RP:
likvidovat včas nemocné slabochy, ...
---------------
Čistě akademicky co si pod tím představit?
Přidat oddělek, nebo spálit?
Karel"
Zhruba podle citu: beznadějné zlikvidovat úplně, chronicky oslabené atd zrušit a nechat dobré včely vžebrat do okolních včelstev a méně oslabené spojit.
Přirozeně pokud tam není mimo moru nějaká další nemoc, kterou je třeba hlásit.
Spojení obvykle taky splní účel, protože obvykle nadbytkem včel po spojení pro úklid odpadů a nečistot z úlu spojené včelstvo taky ozdraví. A potom je případně čas vyměnit matku.

"Největší koncentrace spor moru je ve včelím díle, ve starých souších
(nepočítáme li samotné příškvary). Jako hlavní preventivní opatření tedy
vidím v nastavení metodiky ošetřování včel tak, aby docházelo k co největší
obměně díla."
Pravda, staré dílo pochybného původu je stejně nebezpečné jako staré úly pochybného původu. Pokud byly určitě ve včelstvu, kde byl mor plodu, tak bych je asi spálil. Pokud to není známo, tak bych je vyvařil ale zvlášť od ostatního voští a mimo vyvařený vosk všechno zbytky spálil. Vosk poslal na výměnu tam, kde určitě dobře provádějí desinfekci vosku proti moru, než z něho vyrobí mezistěny.
Pokud se ale jedná o vlastní dílo, tam nevidím žádný zvláštní problém, co se týká starých plástů a zdravotního stavu včel. Dílo je přirozeně nutné obnovovat, uvádí se, že v přírodě v dutině se menší část díla obnovuje každý rok a zbytek díla cca co 3 roky. Zhruba takovou intenzitu bych považoval za přiměřenou, ale klidně může být i podstatně menší. Pokud jsou ve starém plástu spory moru, včely stejně s nimi nepřijdou do styku nebo jen málo, spory jsou v buňkách uzavřeny pod košilkou vylíhého plodu anebo v hmotě vosku. Problém bych v takovém případě viděl ve zbytcích z vyvařování vosku, které ty spory uvolní a zkoncentruje. Pokud jsou ve včelstvu spory moru, třeba v ochranném pásmu moru, tak tam bych viděl jako rozumnou likvidaci těch zbytků spálením.
Když nejsou, tak bych se tím nevzrušoval a zbytky likvidoval běžným navyklým způsobem.
Častější obnovování plástů bych jinak spíš hodnotil jako zlepšování fyzického stavu včelstva než nákazové situace a jako zlepšování chuti medu, nejsou v něm pachutě uvolňované ze starých plástů. Podstatně důležitější je podle mne chov co nejživotaschopnějších včelstev s dobrým čisticím pudem.
Co se týká medu se sporami moru, kritický bude med vytočený ze včel tam, kde už propukla akutní nákaza - klinika moru, bude v něm obrovské množství spor. Takový med by se ani neměl vyskytovat. Pokud by už byl, tak snad ho jedině použít na pečení, tam by měly vysoké teploty při pečení mor zničit. Spory moru asi neničí klasické kvašení a potom vypálení kvasu na pálenku. Med, vytočený ze zdravých včelstev, i když v ochranném pásmu moru a s nějakým množstvím donášených spor moru do včelstva, by myslím měl být bez problému, množství spor v něm by mělo být malé. Myslím, že na zpracování takového medu pamatují i předpisy kolem moru plodu.